Poděbradští občané padlí v letech 1939 - 1945

Bašta Leopold — nar. 24. 4. 1891, policejní komisař, zatčen 1. 9. 1939 za účast v ilegálním odbojovém hnutí, vězněn na mnoha místech (Kolín, Drážďany, Pankrác, Sachsenhausen, Dora), kde zemřel na tyfovou infekci dne 13. 4. 1945.

Bláha František, brigádní generál, zatčen pro ilegální činnost ve vojenském odboji, vězněn v Terezíně od 14. 1. 1944 do 23. 5. 1945, kde zemřel na tyfovou epidemii. Pochován je v Poděbradech.

Blažek Bohuslav — nar. 3. 8. 1885, ředitel školy v. v., zatčen 15. 12. 1942 za pomoc a podporu pozůstalých po politických vězních, zahynul dne 7. 3. 1943 v Osvětimi.

Bohuslavický František — nar. 1879, úředník ČSD v. v., zatčen 19. 2. 1943 za účast v ilegálním odbojovém hnutí, vězněn v Kolíně, Kutné Hoře, Terezíně, na Pankráci a v Drážďanech, kde byl popraven 19. 7. 1944.

Bredschneider František — nar. 1911, malíř skla, zatčen 10. 10. 1941 za ilegální komunistický odboj, vězněn na Pankráci a v Mauthausenu, kde byl dne 22. 7. 1942 popraven.

Brunclík Josef — nar. 1882, krejčí, zatčen 13. 9. 1943 za ilegální komunistický odboj, vězněn na Pankráci a v Mauthausenu, kde byl 15. 12. 1944 umučen.

Buřič Jaroslav — vězněn od 9. 3. 1942 pro ilegální odbojovou činnost, zemřel 9. 9. 1943 v Mauthausenu.

Cinek Ladislav — zatčen pro velezradu a vězněn v Berlíně, kde byl dne 10. prosince 1943 popraven.

Daniel Jiří ing., bez dalšího záznamu — byl umučen dne 22. července 1942 v Maut¬hausenu.

Frankensteinová Marie, roz. Taussigová – nar. 1893, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Friedová Helena – nar. 1873, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Fryš Slavoj, advokát z Poděbrad, zatčen pro ilegální sokolskou činnost, popraven za heydrichiády dne 28. 6. 1942 v době stanného práva.

Glück Jiří – nar. 1923, z rasových důvodů deportován do KT v červnu 1942, kde zahynul.

Glück Otto JUDr. – advokát z Poděbrad, při odvozu k výslechu na Gestapo v Kolíně, požil cestou jed a za několik hodin zemřel. Byl pochován na židovském hřbitově v Poděbradech. K události došlo v únoru či březnu 1942.

Glücková Dagmar – nar. 1921, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Glücková Marie – nar. 1894, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Gross Jiří Ing. – nar. 1904, z rasových důvodů deportován do KT v červnu 1942, kde zahynul.

Gross Jiří Ing. — nar. 1904, zatčen 6. 6. 1942 z rasových důvodů (pokřtěný žid), vězněn v Kolíně, další neznámo, zůstal nezvěstný.

Grossová Emilie – nar. 1872, z rasových důvodů deportován do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Hájek Václav — nar. 1890, byl členem ilegální odbojové skupiny Uher-Šíma, zatčen 3. 1. 1945, vězněn v Kartouzích a Terezíně. V záznamech se uvádí jednak, že zemřel 29. 4. 1945, ale také, že byl zastřelen 5. 5. 1945. Podrobnější informace nejsou k dispozici.

Hájek Vojtěch Ing. – nar. 1876, z rasových důvodů deportován do KT v červnu 1942, kde zahynul.

Haluza Alois — nar. 1900, sklář, zatčen 10. 10. 1941 pro účast v ilegálním komunistickém odboji, vězněn v Praze a Mauthausenu, kde byl 24. 12. 1941 popraven.

Hampl Karel – 22 letý student, člen strážní hlídky, byl 9.5. 1945 zabit při přestřelce na dnešním nám. 5. května.

Hardt Alois — nar. 1912, sklář, zatčen v r. 1942, kdy hovořil na pohřbu J. Schnáblovi, což bylo nacisty považováno za protinacistickou činnost, vězněn v Kolíně, Kutné Hoře, Terezíně, Osvětimi, kde byl 10. 3. 1943 umučen.

Hnyk Karel – nar. 1923, montér, padl na barikádách ve Veltrusech u Kralup 6.5. 1945.

Hodač František — nar. 1894, úředník nemocenské pojišťovny, zatčen 27. 9. 1942 i za ilegální odbojovou činnost, vězněn v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi, Terezíně, na Pankráci a v Norimberku. Popraven dne 5. 8. 1944 v Mnichově.

Holubička Jan — nar. 1892, sklář, zatčen 16. 10. 1941 pro ilegální komunistický odboj, vězněn v Praze a Mauthausenu, kde byl 27. 7. 1942 popraven.

Holý Rudolf – nar. 1921, student, partyzán brigády majora Popova, padl 15.3. 1945 v bojích ve Vrchteplé, okres Povážská Bystrica.

Houša Tomáš — nar. 1896, pplk. gen. štábu, zatčen pro ilegální vojenský odboj 14. 12. 1939. Dne 21. 12. 1939 byl ubit při výslechu v Petschkově paláci (Pečkárně).

Hruška Tomáš — nar. 1896, důstojník čs. armády, zatčen 14. 12. 1939 pro výzvědnou službu pro Anglii, vězněn na Pankráci a umučen při výslechu v Pečkárně 21. 12. 1939.

Hubáček Josef –Kluk, zaměstnanec ČSD, zatčen pro poslech cizího rozhlasu, zemřel 16. 11. 1944 v Golnově.

Jouklová Emilie — nar. 1897, v domácnosti, zatčena za šíření zpráv londýnského rozhlasu, vězněna v Lipsku, zatčena 20. 4. 1944. Podlehla nemoci dne 13. 3. 1945.

Kadlec Antonín — nar. 1889, majitel sklářské dílny, zatčen 16. 10. 1941 za ilegální kom, odboj, vězněn na Pankráci a v Mauthausenu, kde byl 31. 3. 1942 umučen.

Kantorová Gariela – nar. 1871, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Kerhart Jaromír — nar. 1897, majitel skladu uhlí a dříví, zatčen 15. 12. 1942 za podporu rodin vězněných a příspěvky pro ně, vězněn v Kutné Hoře, Terezíně, Kolíně, Osvětimi, kde zahynul 28. 2. 1943.

Kraus Karel — nar. 1901, dělník, zatčen 8. 7. 1943 za sabotáž a neuposlechnutí dozorce, vězněn v Osvětimi, kde zahynul 2. 12. 1943.

Kraus Rudolf – nar. 1863, z rasových důvodů deportován do KT v červnu 1942, kde zahynul.

Krausová Arnoštka – nar. 1876, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Krausová Marie – nar. 1865, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Kuška Antonín — nar. 1903, technický úředník, zatčen 10. 10. 1944 za účast v ilegální hnutí, vězněn v Kolíně, na Pankráci, v Kartouzích a Terezíně, kde zahynul dne 1. 5. 1945.

Lacina Antonín — nar. 1904, četnický strážmistr, zatčen 6. 4. 1945 za činnost v ozbrojených skupinách, vězněn v Kolíně a Terezíně, od 9. 4. 1945 nezvěstný.

Langweilová Marie – nar. 1867, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Mádle Gustav — nar. 1889, klempíř, zatčen 5. 4. 1943 za účast v ilegálním odboji a pro poslech cizího rozhlasu, vězněn v Kutné Hoře, Terezíně a Osvětimi, kde byl umučen 28. 5. 1943.

Mašin Josef — nar. 1896, důstojník čs. armády, zatčen 13. 5. 1941 v Praze za ilegální odbojovou činnost se zbraní v ruce, vězněn na Pankráci, Terezíně a v Drážďanech, popraven v Praze.

Mojžíš Čestmír – podplukovník, zatčen 11. 5. 1942 pro přechovávání zbraní a popraven 26. 4. 1943.

Mottl Stanislav — nar. 1908, zaměstnanec ČSD, zatčen 8. 12. 1944 pro poslech cizího rozhlasu a převážení dělníků z říše, vězněn v Kartouzích, Drážďanech, Pardu¬bicích, Berlíně a Frankfurtu n. O., kde byl umučen v březnu 1945.

Nazarevský Petr — nar. 1892, učitel, zatčen 26. 9. 1942 v souvislosti s atentátem na Heydricha, vězněn v Kolíně, Praze, Dessau, Magdeburku, Nordhausenu, nezvěstný.

Nechvíl Václav st. z Kluku, vězněn po poslech cizího rozhlasu v Terezíně, na Pankráci, v Gollnově, zemřel 14. 5. 1945 v Hamburku.

Nechvíl Václav ml. z Kluku, syn předešlého, rovněž poslech cizích zpráv, zemřel 16. 2. 1942 v Terezíně.

Neumann František – nar. 1889, z rasových důvodů deportován do KT v červnu 1942, kde zahynul.

Neumannová Olga – nar. 1892, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Novák František — nar. 1900, zaměstnanec ČSD, zatčen 27. 9. 1939 pro ilegální odbojovou činnost, vězněn v Sachsenhausenu, kde byl také dne 5. 5. 1940 umučen.

Novák Václav — nar. 1909, technický úředník, zatčen v dubnu 1942 pro ilegální odbojovou činnost, vězněn v Kladně a popraven zastřelením dne 1.7. 1942 v Praze.

Opočenský Jiří – řídící učitel z Poděbrad, zatčen 2x, poprvé propuštěn 24. června 1942, podruhé se již nevrátil, je nezvěstný.

Palouček Václav — nar. 1885, košíkář, zatčen 3. 1. 1945 pro ilegální odbojovou činnost, vězněn v Kartouzích a Terezíně, kde 6. 4. 1945 zahynul.

Pek Václav — nar. 1896, hoteliér, zatčen 8. 2. 1942 za protiněmecké smýšlení, vězněn v Praze, v Landeberku a Mnichově, zahynul 27. 5. 1945 v Dachau.

Pěší Václav — nar. 1893, obchodník, zatčen 3. 1. 1945 za ilegální odbojovou činnost, vězněn v Kartouzích, Terezíně, byl nakažen skvrnitým tyfem a zemřel po převozu do Nymburka 16. 5. 1945.

Petrák František – hospodářský správce, byl pro poslech cizího rozhlasu vězněn na Pankráci, kde byl 25. 2. 1945 umučen.

Plachý Jaroslav — nar. 1902, autodopravce, zatčen pro ilegální činnost v komunistickém odboji, vězněn v Praze a Mauthausenu. Zatčen byl 16. 10. 1941 a popraven byl 28. 4. 1942 v Mauthausenu.

Pokorná Božena – nar. 1889, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Pokorná Margit – nar. 1929, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Pokorný Vilém – nar. 1861, z rasových důvodů deportován do KT v červnu 1942, kde zahynul.

Polák Karel – nar. 1867, z rasových důvodů deportován do KT v červnu 1942, kde zahynul.

Potměšil Jan — nar. 1893, důstojník čs. armády, zatčen 21. 3. 1940 za velezradu, vězněn v Kolíně, Klatovech, na Borech, v Terezíně a Osvětimi, kde byl 22. 3. 1942 umučen.

Přerost Petr — nar. 1880, důstojník čs. četnictva v. v., zatčen 3. 1. 1945 pro ilegální odbo¬jovou činnost a přechovávání zbraní, vězněn v Kartouzích a Terezíně, kde 3. 4. 1945 zahynul.

Rýpal František Ing. — vedoucí hydroelektrárny v Poděbradech, byl zatčen asi 6. 1. 1943, zemřel v Osvětimi téhož roku.

Řehák Josef – vlakvedoucí, vězněn pro přepravování stíhaných osob a vyzrazování zatykačů, zemřel 6. 1. 1945 v Gross-Rosen.

Říha Josef — nar. 1877, truhlář, zatčen 10. 10. 1941 pro ilegální odbojovou činnost, vězněn v Praze a Mauthausenu, kde byl 7. 2. 1942 umučen, či popraven.

Sax Arnošt — nar. 1892, úředník, zatčen 6. 1. 1943 za přechovávání tajné vysílačky, vězněn v Kutné Hoře a Osvětimi, nezvěstný.

Sax Karel — nar. 1865, bývalý ředitel papírny, zatčen 15. 12. 1942 z rasových důvodů, vězněn v Terezíně a Horním Slezsku, nezvěstný.

Schnábl Josef — nar. 1898, sklář, zatčen 20. 5. 1942 pro ilegální komunistický odboj, vězněn na gestapu v Kolíně, kde byl utýrán a 6. 6. 1942 zemřel.

Skalský Bohumil — nar. 1897, majitel realitní kanceláře, zatčen 20. 10. 1941 pro ilegální odbojovou činnost, vězněn v Kolíně, Hradci Králové, na Pankráci, zahynul 5.1. 1945.

Strnádko František — zatčen 16. 10. 1940 pro velezradu, dne 18. 10. 1941 popraven v Breslau.

Šafář Ludvík — nar. 1874, ředitel školy v. v., zatčen 5. 3. 1943 za ilegální odbojovou činnost, vězněn v Litoměřicích a Ebrachu, kde byl hladem umučen, 3. 3. 1945.

Šafr Emil — nar. 1894, obchodní zástupce, zatčen 5. 7. 1942 z rasových důvodů, vězněn
v Terezíně a Osvětimi, je nezvěstný.

Šára František — nar. 1904, obchodní zástupce, zatčen potřetí 10. 10. 1941 pro ilegální ko-munistický odboj, vězněnv Praze a Mauthausenu, kde byl 21. 1. 1942 popraven.

Šťastný Jan — nar. 1901, důstojník čs. armády, zatčen 5. 3. 1945 za ilegální odbojové hnutí, vězněn v Kartouzích a Terezíně. Zemřel 27. 5. 1945 na tyfovou epidemii.

Šulhof Rudolf – nar. 1885, z rasových důvodů deportován do KT v červnu 1942, kde zahynul.

Šulhofová Irma – nar. 1892, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Tahal Václav — nar. 1896, důstojník čs. armády, zatčen 7. 12. 1940 za ilegální odbojovou činnost v armádě, vězněn v Brně a Osvětimi, kde byl 28. 12. 1941 umučen.

Tangl Jaroslav — nar. 1918, vysokoškolák, zatčen 24. 6. 1940 pro ilegální odbojovou činnost, vězněn v Kolíně, na Pankráci, Berlíně, Norimberku, Waldheimu. Zahynul při evakuaci koncentračního tábora Flossenbürg při pochodu smrti.

Taussigová Elsa – nar. 1891, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Taussigová Eva – nar. 1933, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Taussigová Hana – nar. 1929, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Tomáš Rudolf — nar. 1901, brusič skla, zatčen 10. 10. 1941 pro ilegální komunistický odboj, vězněn v Praze a Mauthausenu, kde byl 21. 1. 1942 popraven.

Trtík Josef — nar. 1894, tajemník odborů a sklář, zatčen pro ilegální komunistický odboj, vězněn v Praze a Mauthausenu, kde byl 8. 5. 1942 popraven.

Tučková Marta – nar. 1893, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Vacek Vladimír MUDr. — nar. 1910, primář nemocnice, zatčen 29. 4. 1941 za velezradu, vězněn na Pankráci a v Drážďanech, kde byl 18. 7. 1944 popraven.

Vaněk Rudolf – listonoš, zatčen pro ilegální odbojovou činnost, vězněn na různých místech, souzen a popraven 5. 9. 1944 v Mnichově. Velmi obětavý ilegální pracovník.

Walter Viktor – z rasových důvodů deportován do KT v červnu 1942, kde zahynul.

Walterová Olga – provdána za Františka Schvarze, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Weigner Jiří MVDr. – nar. 1877, z rasových důvodů deportován do KT v červnu 1942, kde zahynul.

Weigner Otto MVDr. – nar. 1877, z rasových důvodů deportován do KT v červnu 1942, kde zahynul.

Weignerová Hermína – nar. 1885, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Weilová Marie – nar. 1885, z rasových důvodů deportována do KT v červnu 1942, kde zahynula.

Wolf Jiří – majitel vegetariánské jídelny v Poděbradech, velmi aktivní pracovník v ilegálním odbojovém hnutí, v listopadu 1942 v Kutné Hoře spáchal sebevraždu.

Zadina Milan JUDr. — nar. 1878, advokát z Poděbrad, zatčen 23. 3. 1944, a to za ilegální odbojovou činnost, vězněn v Kolíně, na Pankráci, v Drážďanech, Buchenwaldu, kde 11. 4. 1945 zahynul.