KAREL SVOLINSKÝ - OD ČERTA K PROFESOROVI

Výstava uspořádaná ve spolupráci se Spolkem českých bibliofilů v Praze k letošnímu 125. výročí narození Karla Svolinského a připomenutí 35. výročí jeho úmrtí je věnována knižní tvorbě tohoto klasika našeho výtvarného umění 20. století, který svými ilustracemi, grafikami a typografickými úpravami významně ovlivnil kvalitu české krásné knihy.

Výstava uspořádaná ve spolupráci se Spolkem českých bibliofilů v Praze k letošnímu 125. výročí narození Karla Svolinského a připomenutí 35. výročí jeho úmrtí je věnována knižní tvorbě tohoto klasika našeho výtvarného umění 20. století, který svými ilustracemi, grafikami a typografickými úpravami významně ovlivnil kvalitu české krásné knihy.

Ve výběru ukázek ze Svolinského knižních prací jsou zastoupena díla české a světové literatury, dále knihy pro děti a mládež, dobová literatura i ukázky bibliofilských tisků. Výstava je zároveň připomínkou jeho vztahu k našemu kraji, kam se v závěru svého života často vracel do Činěvsi, místa působení P. Františka Lukeše, kde nalézal klid, čas k přemítání a na kresbu.

Spolek českých bibliofilů v Praze (SČB) je sdružení sběratelů a tvůrců bibliofilských knih a soukromých tisků, založené roku 1908 a nepřetržitě působící dodnes. Zaměřuje se na problematiku knihy jako uměleckého, bibliofilského díla, na typografii, uměleckou grafiku a knižní vazbu. SČB jednou ročně pořádá valnou hromadu svých členů, pro které vydává jinak neprodejné knižní prémie a subskripční tisky, a také připravuje setkávání u příležitosti kulturních jubileí, výstav nebo návštěv u osobností současného uměleckého života se vztahem ke krásné knize. Dvakrát ročně vydává Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze (1973 – dosud), před valnou hromadou bulletin Informace SČB s aktuálními sděleními výboru členům a spolupracuje s dalšími institucemi podobného zaměření, především s Památníkem národního písemnictví, se Spolkem sběratelů a přátel exlibris a Sdružením českých umělců grafiků Hollar Praha. Platné spolkové stanovy jsou otištěny ve Čtvrté příručce Spolku českých bibliofilů (2013) a na webové stránce SČB www.spolekceskychbibliofilu.cz.
Bližší informace viz: cz. wikipedia – Spolek českých bibliofilů v Praze.

Bibliofilie (z řec. biblos – kniha, filos – přítel). Od 17. století obecné označení pro lásku ke knize rukopisné nebo tištěné, původně sběratelství knih. U bibliofilie je kladen důraz především na dokonalou sazbu, druh užitého papíru, případně ilustraci a počet tištěných exemplářů. Bibliofilství v českých zemích má své počátky ve sběratelské činnosti čes. humanistů (B. Hasištejnský z Lobkowicz, Václav Budovec z Budova ad.), kteří následovali příkladu sběratelů italských a francouzských. Všeobecný úpadek knižní kultury v 19. stol. byl zastaven novými proudy knihomilství v Evropě (William Morris v Anglii); u nás především okruhem Moderní revue, ale i činností Zdenky Braunerové, Ludvíka Bradáče aj. na přelomu století. V roce 1908 převzal úkoly v péči o krásnou českou knihu Spolek českých bibliofilů.

Kniha jest – nebo alespoň má býti – vedle zprostředkovatelky vnitřního života a posvěcení
i dokonalým uměleckým předmětem, věcí výtvarné kultury, krásnou věcí uměleckou, – jako […] každá jiná věc, která slouží našemu životu, jíž se obklopujeme a kterou stupňujeme nebo máme stupňovat radost ze života.

F. X. Šalda: Kniha jako umělecké dílo, 1904