home → muzea → Muzeum v Lysé nad Labem
POLABSKÉ MUZEUM - MUZEUM BEDŘICHA HROZNÉHO LYSÁ NAD LABEM
nám. B. Hrozného 265, PSČ: 289 22, Lysá nad Labem, okr. Nymburk
telefon: +420 325 551 868
mobilní: +420 731 449 380
e-mail: lysa@polabskemuzeum.cz
vedoucí pracoviště: Ondřej Rašín
Otevírací doba:
úterý až neděle: od 9.00 do 17.00 hodin (polední přestávka 12.00 -12.45)
Zavírací den: pondělí
V srpnu 2010 otevřeno následovně: 10. 8. - 15. 8. a 24. 8. - 29.8. a 31.8. 2010
Vstupné:
Základní: 20,- Kč
Snížené: 10,- Kč
Rodinné: 50,- Kč (2 dospělé osoby a 2-3 děti od 6 do 15 let)
Muzeum nemá bezbariérový přístup.
Aktuální výstava zde..
Stálá expozice:
Život a dílo Bedřicha Hrozného HISTORIE MUZEA:
Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem vzniklo již v roce 1893, kdy několik nadšených a obětavých přátel české historie si vytklo za cíl ustavit při spolku Čtenářské jednoty muzejní odbor. Tím se stala Čtenářská jednota s muzejním odborem nejstarším předchůdcem dnešního muzea.
Postupný rozvoj muzejnictví vedl k tomu, že v roce 1894 došlo k oddělení muzejního odboru od Čtenářské jednoty a od tohoto roku se datuje samostatná muzejní společnost města Lysé nad Labem s počtem 22 členů. Jeho vůdčí postavou byl František Otruba - badatel v oblasti místního národopisu a historie, od roku 1909 také ředitel místní školy.
Významnou etapou v historii muzejní činnosti se stal rok 1895 a pořádání Národopisné výstavy v Praze. Pro tuto výstavu se podařilo získat 101 sbírkových předmětů a tak úspěšně prezentovat oblast Polabí o jeho vývoji. Za tuto expozici získalo muzeum od pořadatelů Národopisné výstavy čestný diplom a uznání, formou zlatého diplomu a bronzové medaile.
V roce 1912 nese muzeum název Městské muzeum v Lysé nad Labem, současně se usídlilo v budově Městského úřadu - ve staré radnici. Zásadním mezníkem v muzejní práci se stal rok 1952, kdy byly všechny sbírky přeneseny do historické barokní budovy z r. 1752 (z doby Swett-Sporcků), kde muzeum sídlí a spravuje své sbírky dodnes. V šedesátých letech se stává pobočkou Polabského muzea se sídlem v Poděbradech, od roku 1951 nese čestný název Muzeum Bedřicha Hrozného.
Osobnost Bedřicha Hrozného:
 Bedřich Hrozný (*6. 5. 1879 - † 12. 12. 1952) bývá někdy díky zažitému omylu, že rozluštil chetitské písmo, označován za "českého Champolliona". "Pouze" však rozluštil neznámý, chetitský jazyk. Hrozný pocházel z rodiny evangelického faráře a čekalo se, že bude pokračovat v otcově práci. Na gymnáziu v Kolíně však potkal jednoho z průkopníků české orientalistiky, profesora Justina Václava Práška. Po absolvování gymnázia dal před teologií přednost studiu orientalistiky ve Vídni a během studií zvládl (vedle latiny a řečtiny) na deset orientálních jazyků. Později dostal stipendium do Berlína, kde působil roku 1901 a vydal tu i svou první původní práci „Peníze u Babylóňanů“. V další knize „Obilí ve staré Babylonii“ (1913) "nezapřel" svůj český původ a objevil, že pivo pili už ve staré Mezopotámii a hned několik druhů. Největší objev však učinil o dva roky později. 1914 dostal možnost odejet do Turecka, aby mohl vydat nápisy v neznámé řeči, které objevil především německý archeolog Hugo Winckler.
Za války sloužil Hrozný ve Vídni jako písař, a tak měl po večerech čas věnovat se „svému“ studiu. A už v roce 1915 slavil úspěch. Prokázal, že jazyk na klínopisných tabulkách je indoevropská řeč Chetitů. A navíc tento jazyk - jako první po tisíciletích - záhy dokázal přečíst a přeložit. Vzdor pochybnostem ostatních vědců vůči Hrozného práci: „Die Sprache der Hethiter“ (Jazyk Chetitů, 1917) potvrdil čas, že měl Hrozný pravdu a jeho rozluštění klínopisné chetitštiny patří mezi nejvýznamnější v dějinách orientalistiky.
Po 1. světové válce se Hrozný vrátil domů a začal pracovat na Univerzitě Karlově v Praze. V letech 1924-25 podnikl archeologickou expedici do Turecka a podařilo se mu odkrýt rozsáhlý archiv klínopisných tabulek. Tehdy se ocitl na vrcholu a byl uznáván jako zakladatel nové orientální disciplíny - chetitologie.
V roce 1939 se stal rektorem Univerzity Karlovy a statečně se postavil okupantům, aby bránil akademickou půdu. Po zavření VŠ alespoň veřejně přednášel a jeho poznámky o pomíjivosti říší, stáří Semitů či původu svastiky vzbuzovaly nadšení posluchačů. Po úrazu v roce 1952 dožil v sanatoriu, kde také přijal jmenování akademikem.
PRŮVODCE EXPOZICÍ:
Ve spolupráci s NM - Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur v Praze a Národní galerií v Praze je zde vytvořena stálá biografická expozice:
„Život a dílo Bedřicha Hrozného“ s řadou unikátních exponátů, osobními předměty a rukopisy. Kromě této stálé expozice pořádá muzeum v průběhu celého roku příležitostné výstavy z muzejních sbírek a výstavy uměleckých děl.
 Pracovní list pro I. stupeň ke stažení zde...
Pracovní list pro II. stupeň ke stažení zde...
Ke škodě všech návštěvníků stálé expozice Bedřicha Hrozného, byla ze strany Národní galerie v Praze a jeho oddělení Sbírky orientálního umění ukončena k 31.12. 2007 více než 30letá spolupráce, z důvodů lepší ochrany a vědeckého zpracování sbírkových předmětů NG. Všechny předměty, které byly z Národní galerie zapůjčeny, což byla více než polovina vystavených trojrozměrných předmětů, byly vráceny a uloženy do depozitáře Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze na zámku Zbraslav.
Vrácení zapůjčených předmětů nemá v žádném případě tak zásadní význam, aby byla ohrožena vypovídací hodnota stálé expozice o životě a díle Bedřicha Hrozného jako celku. Předměty z Národní galerie v Praze pouze doplňovaly informace, bez bližšího určení, o archeologických aktivitách profesora Hrozného v Turecku ve 20. letech 20. století. Jeho nejzásadnějším činem však bylo rozluštění jazyka Chetitů, což je a bude ve stálé expozici návštěvníkům stále prezentováno.
| 
